český týdeník | založeno 1968 | Vydavatel: JUDr. František Talián - "Fortuna"

ČLÁNKY

Dokážete si představit masopust na krásnějším místě než v kulisách Dřevěného městečka v Rožnově pod Radhoštěm? První únorovou sobotu si tu tradiční masopustní veselí nenechalo ujít víc než sedm tisíc návštěvníků.

 

Počet lidí v Rožnově pod Radhoštěm se ten den skoro o třetinu znásobil. Normálně ve městě bydlí kolem 17 tisíc obyvatel, během oslav masopustu ve Valašském muzeu v přírodě jich tu rázem bylo skoro 25 tisíc! O tom, že se děje něco nevšedního, svědčila hustota dopravy i do posledního místa zaplněná parkoviště. A samozřejmě fronty. Na příval hostů však byli organizátoři akce dobře připraveni. Rožnov zatěžkávací zkoušku zvládl na výbornou.

 

Ukázka masopustu smrsknutá do jednoho dne

Jak jistě víte, masopust je část roku mezi Třemi králi a Popeleční středou, kterou začíná postní doba před Velikonocemi. Lidové pranostiky praví, že kdo v masopustu moc dělá, v létě to odleží. Podle jiné pranostiky by zase hospodáři neměli na končiny vyvážet na pole hnůj, protože by ten rok nemuseli mít úrodu. Po zimě, období vegetačního klidu, se všichni pomalu připravují na jaro. Masopust je zároveň příležitost odpočinout si a nabrat síly před další hospodářskou sezonou. Toto období je na Valašsku časem muzik, bálů, škubaček peří, předením lnu a vlny (tzv. přástek) a sousedských návštěv.

Před dlouhým předvelikonočním půstem si lidé odjakživa dopřávali jídlo, pití a zábavu. V tomto období se také odehrávalo nejvíc zabijaček. Podle tradice masopust vrcholí až ve svém závěru, počínaje nedělním odpolednem a konče úterní půlnocí, tzv. fašankem, končinami, ostatky. Typickou součástí konce masopustu byly a dodnes jsou obřadní obchůzky a rej maškar tančících kolem domů a statků, aby měli hospodáři bohatou úrodu a aby se jejich hospodářstvím dařilo. Valašské muzeum v přírodě představilo tradice, zvyky a obyčeje související s masopustem v koncentrované podobě, a to během jednoho dne. Touto akcí navíc otevřelo celoroční program pro veřejnost nazvaný Valašský rok 2018.

 

Obřadní obchůzky a rej masek naživo

Návštěvníci Dřevěného městečka mohli na vlastní oči vidět, jak na Valašsku dříve probíhaly masopustní obchůzky v podání místního folklorního souboru „Radhošť“ i to, kterak se slaví dnes. Dobrovolní hasiči z Francovy Lhoty více než sedmi tisícům návštěvníků předvedli, jak každoročně na fašanky obchází domy v obci. K vidění ovšem byly i obchůzky z Moravského Slovácka.

„Masopustní obchůzky jsou v podstatě všude na Moravě podobné a příliš se od sebe neliší. Abychom návštěvníkům ukázali i zástupce jiné etnografické oblasti, předvedl ukázky současného pojetí obchůzky z jihomoravského Podluží Slovácký krůžek z Poštorné – Koňaré,“ sdělil k programu Jindřich Ondruš, ředitel Valašského muzea v přírodě. Charakteristickým rysem těchto obchůzek bylo používání dřevěného meče či šavle, s nimiž i na Valašsku, například v Návojné, Nedašově či Lhotě u Vsetína obřadníci při hře na harmoniku vyskakovali a tančili. Obchůzce se na těchto místech proto říkalo šable či šablování.

Masopust v muzeu byl symbolicky uzavřen tzv. pochováním basy pod taktovkou dobrovolných hasičů z Francovy Lhoty, což byla jakási parodie na pohřeb zemřelého marnotratníka, kdy se na necky, desku či máry položila figurína či samotná basa pokrytá plachtou. Podle tradice pochováním basy masopustní veselí definitivně končí a nastává období půstu.

 

Za běžné vstupné i kulturní zážitek

Být součástí masopustu v tradičních kulisách Dřevěného městečka, navíc s perfektní dramaturgií a za hudebního doprovodu dechové hudby „Horňané“, návštěvníky Valašského muzea v přírodě nestálo nic navíc, tedy s výjimkou parkovného. Ceny se řídily běžným ceníkem, základní vstupné vyšlo na 80 korun. Areál městečka hostům navíc nabídl celou řadu stánků nejen s rukodělnými výrobky, ale i s typickým masopustním občerstvením. Nechyběly smažené koblížky, boží milosti, frgály, z masných výrobků pak ovar, tlačenka, jitrnice… Ty, mimochodem, visely společně s barevnými stuhami i na některých stromech.

„Ceny mě mile překvapily. Za čtyři jitrnice, dvě kolečka tlačenky a tři vaničky škvarkové pomazánky jsem zaplatil zhruba 180 korun,“ pochvaloval si nabídku lokálních prodejců třiatřicetiletý Jakub, který na masopust do Rožnova vyrazil z Přerova. A nechyběly ani soutěže, třeba ta O nejlepší valašskou klobásku. Její 21. ročník ovládly ženklavské uzeniny z  Potravin u Laciny v Kopřivnici. V 11. ročníku soutěže O nejlepší valašskou tlačenku zase zvítězilo Řeznictví a uzenářství Stiborek a syn z Frenštátu pod Radhoštěm, které zároveň vyhrálo i soutěžní klání O nejlepší řeznický stánek.

Tato akce byla skvělou příležitostí zejména pro přespolní a pro návštěvníky ze vzdálenějších koutů Moravy a Slezska dozvědět se víc o regionálních zvycích a tradicích. Sedm tisíc návštěvníků, kteří během soboty prošli branami muzea, jen potvrdilo jeho rostoucí popularitu. Počet návštěvníků, kteří v roce 2017 navštívili Valašské muzeum v přírodě, totiž překonal magickou hranici tří set tisíc! Do rožnovského muzea loni přišlo 302 tisíce lidí a jednalo se tak o druhou největší návštěvnost za posledních 13 let.

Text a foto: Monika Valentová

Napětí mezi rodiči a vyučujícími v poslední době roste. Co bylo dříve tabu, je dnes jevem poměrně častým. Učitelé by se měli věnovat hlavně vzdělávání žáků. A zatím nejednou stojí před problémy jejich rodičů, kteří se potomků zastávají a zavírají oči před lumpárnami, které by měli řešit ruku v ruce s pedagogem. Dobrá komunikace mezi oběma stranami stojí na vzájemném porozumění a důvěře.

Tahle zpráva byla nějakou dobu očekávána. V pražské arcidiecézi byl jmenován nový pomocný biskup. Stal se jím dosavadní generální vikář Zdeněk Wasserbauer. Zkušený kněz je věřícím dobře znám nejen ze svého působení u Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze, ale v posledních letech i jako jeden z výrazných představitelů nejužšího vedení arcidiecéze.

Romantické údolí s meandrovitě se vinoucím tokem Střely se zařízlo do malebné kopcovité krajiny západních Čech severně od Plzně. Jeho svahy prudce vystupují nad bystře tekoucí říčkou, která dostala jméno zřejmě podle rychlého toku. Údolí vytváří výrazný kaňon zejména u skalního ostrohu, na němž se vypíná historické městečko Rabštejn nad Střelou.

Strana 1 z 11

Partneři

JUDr. František Talián - "Fortuna"

Naše rodina

Ostrovní 30
110 00, Praha 1

telefon: +420 224 932 034
fax: +420 224 932 034
email: rodina@rodinaonline.cz

IČO: 15095568
DIČ: CZ480307270