český týdeník | založeno 1968 | Vydavatel: Milan  Horák

ČLÁNKY

Slovo roku

Ve světě i u nás jsou ve veliké oblibě různé soutěže a ankety, jejichž cílem je ocenit nejlepší v rámci vybrané kategorie. Opakovaně je vyhlašován muž roku, fotbalista roku nebo podnikatel roku. Ovšem výběr není omezen pouze na nás, zástupce rodu homo sapiens sapiens. Do soutěží tohoto ražení můžete přihlásit i své mazlíčky. Anebo také svou rodnou vísku, oblíbený strom případně knihu. Věděli jste ale, že existuje také slovo roku?

 

Slovem roku se může stát takový výraz, který nějakým způsobem charakterizuje předešlý rok a který je hojně frekventovaný zvláště v publicistice. Zpravidla jde o nová slova (tzv. neologismy), která se díky častému užívání dostanou do povědomí veřejnosti, alespoň v daném období. Vzhledem k náplni většiny plátků jde většinou o výrazy expresivní s negativním obsahem, které reagují na politickou situaci v zemi. Může jít ale také o aktuální slova z jiných oblastí, například z oblasti technologického vývoje (třebas v souvislosti s rozvojem sociálních sítí), s kulturními nebo náboženskými tématy apod.

 

 

Chvilkaři, Greta, motýle

V České republice pořádají anketu Slovo roku Lidové noviny a server Lidovky.cz. Čtenáři mohou vybírat z reprezentativního vzorku, který sestavuje redakce daného deníku. V minulém roce bylo nominováno deset slov: audit, brexit, demonstrace, Greta, chvilkaři, impeachment, klima, Letná, motýle, VAR (tj. video asistent rozhodčího). A jak to dopadlo? Na třetím místě se umístili chvilkaři, tj. přívrženci iniciativy Milion chvilek pro demokracii. Druhé místo obsadila švédská ekologická aktivistka, tj. Greta. A první místo vydobylo slovo motýle.

Ano, motýle, nikoli motýli. Slovo v tomto tvaru použil A. Babiš v květnu 2019 v rámci jistého projevu, který zaujme jak jazykově, tak obsahově. Posuďte sami: „My v Čechách máme rádi přírodu. My chceme. My máme obrovský program na vodu. My chceme zasadit deset milionů listnáčů. Kůrovec nám žere lesy. My chceme znovu motýle!“ Je snad ono koncové -e pouhým přeřeknutím, nebo snad projevem středomoravské změny y > e (srov. mor. ryby > rebe; ovšem v tom případě by byla na místě hlásková podoba motéle)?! Ale kdeže. V tomto případě jmenovaný mluvčí jen přepnul jazykový kód z češtiny (nebo spíše zkomolené češtiny) na slovenštinu, neboť v rodném jazyce pana premiéra je koncovka -e pro tento tvar náležitá. Jak prosté.

 

Viróza a Rambohafík

Na politickou scénu má vazbu většina dalších slov, která obhájila první místo v dané anketě. Jmenujme namátkou třebas spojení sorry jako (spojené opět s A. Babišem), nejvíce nominací však proměnily výrazy, které se vážou přímo k nejvyšším místům, totiž k prezidentu M. Zemanovi: pražská kavárna, pussy, viróza. Jiné ročníky reagují na celosvětové problémy, např. roku 2015, kdy se vyhrotila migrační krize, se slovem roku stal uprchlík. Z pestré škály zajímavých slov vyčnívají dvě, a to Blob (název pro zamýšlenou budovu Národní knihovny na Letné) a Rambohafík (jméno pudla Karly Šlechtové, někdejší ministryně obrany, která vyvolala poprask pořízením snímku svého čtyřnohého mazlíčka u hrobu neznámého vojína a vystavením této fotografie na Instagramu).

Nutno podotknout, že nověji je zveřejňováno také Slovo roku zvolené přímo redakcí, pokud se její výběr neshoduje s výsledkem čtenářské ankety. Loni toto prvenství vybojovalo slovo klima, a to v souvislosti s environmentálními tématy, která zahltila (nejen) české zpravodajství.

 

 

Koronavirus versus koruna

Přestože rok 2020 ještě není u konce, dovolím si být prorokem. Je totiž nad slunce jasné, že letošní anketu ovládnou slova spojená s pandemií koronaviru. Není se čemu divit, vždyť (dez)informace o této nové hrozbě se na nás valí ze všech stran, slovo koronavirus je skloňováno dnes a denně. A stejně tak se hromadí i novotvary, které jsou z něj utvořeny, např. koronákaza, koronakrize, koronapanika.

Odkud se vlastně slovo koronavirus vzalo? Jde o kompozitum složené z latinských slov corona a virus. Oba výrazy měly v klasické latině jiný význam, než bychom očekávali. Slovo corona bylo původně označením pro věnec. Ten se stal postupem času symbolem moci, a tak se význam rozšířil i na ozdobu hlavy původně bájných bohů a heroů, později panovníků. V tomto významu bylo slovo v podobě koruna převzato do češtiny. Zde se navíc přeneslo i na platidlo, a to díky starým rakouským mincím, na nichž byla vyobrazena panovnická koruna, jak se lze dočíst v Českém etymologickém slovníku. Latinské slovo corona mělo též význam ‚kruh‘, odtud vzešly odborné významy používané v přírodních vědách, např. v astronomii se jím rozumí ‚nejvrchnější a nejřidší vrstva sluneční atmosféry pozorovatelná při úplném zatmění Slunce v podobě stříbrného věnce kolem temného Slunce‘ (definice je převzata z Akademického slovníku cizích slov). A ejhle, zde je již ona hledaná spojitost s koronavirem – daný vir, zvětšený pod elektronovým mikroskopem, vědcům připomínal svým kulovitým tvarem tuto sluneční korónu, a tak byl podle ní pojmenován.

A co ona druhá složka kompozita, totiž virus? Původně by se k tomuto slovu hodil český ekvivalent ‚jed, otravná šťáva‘, v 19. století začalo být v evropském medicínském prostředí užíváno též pro ‚nejjednodušší mikroorganismus vyvolávající choroby‘. Posléze bylo slovo v daném významu rozšířeno do celého světa. V češtině lze slovo užívat ve tvaru vir i virus (spisovně je tedy koronavir i koronavirus), ovšem podoby s koncovým -us jsou frekventovanější. Pro zajímavost lze podotknout, že v latině existovalo ještě slovo vir, které však s názvem pro dané mikroorganismy nesouvisí – jde o označení ‚muže‘, popř. ‚chotě, manžela‘.

Ať už se slovem roku 2020 stane koronavirus, pandemie, promoření nebo jiný výraz, doufejme v jediné – že brzy upadnou v zapomnění a s nimi i reálie, které označují. To je mé velké přání.

 

Autorka: Marta Šimečková (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.), Foto: Pixabay

Partneři

Diamant Expo

Milan Horák

Naše rodina

Ostrovní 30
110 00, Praha 1

telefon: +420 224 932 034
fax: +420 224 932 034
email: rodina@rodinaonline.cz

IČO: 15095568
DIČ: CZ480307270

Website Security Test