český týdeník | založeno 1968 | Vydavatel: JUDr. František Talián - "Fortuna"

ČLÁNKY

Věřili jsme v demokracii

Jedním z velmi destruktivních projevů totalitního režimu byla i perzekuce intelektuálních elit a představitelů inteligence. Ti byli často svým smýšlením naladěni protirežimně a komunistický represivní aparát je vnímal jako nepřátele. Příkladem může být profesorka Květoslava Neradová, která byla vyhozena ze školy v souvislosti s Chartou 77.

 

Květoslava Neradová (na snímku), profesorka, literátka, rozhlasová publicistka, se narodila 9. dubna 1933 v Praze, vyrůstala na Albertově, kde se kromě jiného stala svědkem krutostí v době Pražského povstání 1945. „Jako by do lidí najednou vjel ďábel,“ vzpomíná na nenávist Čechů vůči německým sousedům, se kterými celou válku v poklidu žili a kteří s nacisty neměli nic společného.

 

 

Být ve společenství

Květoslava byla v dětství často nemocná, vzpomíná, jak celé zimy proležela v posteli a četla. Její literární vzdělání bylo ohromující. Vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor čeština a ruština. Zabývala se barokem, zvláště starými texty Bohuslava Balbína. Již ve svých dvaadvaceti letech, na počátku šedesátých let minulého století, přednášela na univerzitě starou českou literaturu, později knihovnictví a dějiny kultury.

Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let pořádala tajné bytové přednášky pro studenty a setkání s literáty a herci, několikrát i s Janem Werichem, což bylo krátce po jeho návratu z USA. Některý ze studentů ji udal a od roku 1970 ji pravidelně zatýkala StB. Psychicky a fyzicky ji policisté trápili během mnohahodinových výslechů.

Sedm let se ji agenti pokoušeli zlomit ke spolupráci. Chtěli, aby udávala disidenty křesťanského společenství Vigilie, které založila s několika studenty, například s Tomášem Halíkem, pozdějším knězem podzemní církve.

 

 

Vyhazov za Chartu

Vzpomíná: „Advent bylo období docházení do Bartolomějské. V té době jsem vždycky zhubla, takže na Vánoce jsem byla štíhlá. Estébáci na mě tlačili, říkali: ,My víme, že jste schopná… My víme, že se stýkáte s celou řadou lidí…ʻ Oni perfektně věděli, s kým se stýkám. Nejspíš jsem měla doma odposlouchávací zařízení a také mě spousta lidí udávalo, i studenti, to já samozřejmě vím. Říkali: ,My bychom potřebovali od vás informace ne z fakulty, tam my máme svých informátorů dost, my bychom to potřebovali do církve, kde vy máte výborné kontakty.ʻ Tohle byl jejich způsob nátlaku.“ Spolupráci s StB zásadně odmítala.

Z fakulty ji vyhodili po jednom osmihodinovém výslechu roku 1977, to bylo již po zveřejnění Charty 77. Tu sice nepodepsala, ale sympatizovala s prohlášením. Nedůvěřovala některým lidem kolem hnutí.

Jednou se jí studenti ptali na Chartu 77, co si o ní myslí, odpověděla jim, že o ní ráda povypráví, ovšem ne formálně při hodině, ale o přestávce. Se studenty pak v jejím bytě prohlášení Charty 77 rozmnožovali v kopiích na psacím stroji. Někdo z nich ji opět udal a za propagaci Charty 77, i když ji nepodepsala, byla opět vyslýchána. To vše sehrálo významnou roli v jejím vyhazovu ze školy, který zajistila StB. Květoslava říká, že vedení fakulty se k ní zachovalo slušně. Nechali ji tam pracovat, dokud si nenašla nové místo.

 

Společenství Vigilie

Během svých přednášek objevila řadu zajímavých studentů, vynikal mezi nimi například Tomáš Halík (na snímku), kterého poznala ve druhém ročníku na sociologii. Právě s ním a s dalšími založila křesťanské společenství Vigilie, s nimi pak navštěvovala spisovatele, vedli diskuse a přednášky, někteří studenti pomáhali v nemocnicích, chodili na výlety. Květoslava souběžně přepisovala, rozepisovala samizdaty, například od Jiřího Němce, snad nejčastěji samizdatově zpracovávala texty Romana Guardiniho, Františka Halase, Jaroslava Seiferta a dalších.

 

 

V roce 1977, krátce po vyhazovu ze školy, jí její bývalí studenti pomohli najít místo ve Státní knihovně, vedla oddělení výzkumu četby. K tomu říká, že zajímavé byly mezinárodní konexe v oboru, hlavně s ruskými kolegy, kteří do jednoho věřili v demokracii a bolševismus odmítali. Krátce práci v knihovně přerušila, v rodině se stala tragédie – její syn Ondřej zemřel, otrávil se plynem. Jeho přítel špatně nainstaloval plynovou karmu. S tragédií se těžko vyrovnávala její maminka, o kterou se pak nějakou dobu starala. V knihovně poté pracovala až do roku 1990.

 

Ve svobodě

Po sametové revoluci v roce 1989 se vrátila na fakultu žurnalistiky, kde se zrodil její program „křesťanské žurnalistiky s všestranným vzděláním“, původně vzdělávací program zahájila na Institutu pedagogiky volného času, škola však byla špatně ekonomicky vedena, a proto v letech 1994–1995 založila křesťanskou Vyšší odbornou školu publicistiky. Coby ředitelka školu vedla jako otevřenou svobodnou církevní školu bakalářského typu s důrazem na praxi, etiku, široké kulturně společenské vzdělání absolventů. Zemřela v roce 2016.

 

Autor: Mikuláš Kroupa, Foto: archiv Paměti národa

Partneři

Diamant Expo

JUDr. František Talián - "Fortuna"

Naše rodina

Ostrovní 30
110 00, Praha 1

telefon: +420 224 932 034
fax: +420 224 932 034
email: rodina@rodinaonline.cz

IČO: 15095568
DIČ: CZ480307270

Website Security Test