český týdeník | založeno 1968 | Vydavatel: JUDr. František Talián - "Fortuna"

ČLÁNKY

Prostředí je pro rozvoj řeči důležitější než genetika

Každé dítě přichází na svět s dispozicí osvojit si jakýkoli jazyk kteréhokoli etnika či společenství, rozhodující roli přitom hraje prvních šest let života. O dětské řeči, jakožto specifickém jazykovém systému, jsme hovořili s Lucií Tichou (na snímku), lektorkou programu Baby Signs® a maminkou tříletého Jakuba.

 

Určitě je to individuální, ale kdy děti obyčejně začínají mluvit?

Obvykle dítě začíná zkoušet slabiky kolem osmého měsíce. Za čtyři měsíce by mělo umět říct deset slov, na své druhé narozeniny pak až sto slov. Což je za pouhých dvanáct měsíců desetinásobek! Počty samozřejmě berte s rezervou, je to tabulkový průměr. Každopádně děti vždy rozumí mnohem většímu počtu slov než jen těm, která umí vyslovit. Kolikrát se vám za den stane, že mu řeknete, že ho jdete přebalit, a ono se podívá směrem, kde je přebalovací pult. Navíc si představte, že se učí každé slovo od začátku, jeho význam i kontext, v jakém ho má použít. A to není jednoduché.

 

 

O vlastním vývoji řeči mluvíme od doby, kdy dítě začíná spontánně používat různá pojmenování, přibližně tedy od konce prvního roku života. Jak může rodič ovlivnit vývoj řeči dítěte?

Rodič má na rozvoj řeči u dítěte nemalý vliv. Záleží mimo jiné na tom, jakým způsobem na dítě mluví, o čem spolu komunikují, jak dítěti představuje nová slova. Tipů, jak dětem jako rodiče můžeme s mluvením pomoci, je celá řada a je jim věnovaná i lekce v našem kurzu Rozvíjím se, který je určený právě pro miminka. Musím se přiznat, že mám kolem sebe hodně rodičů, jejichž děti ještě ve dvou letech nemluví. Obecně se v České republice tato oblast řeší až ve třech letech věku dítěte, i když v jiných zemích se ohrožení vývoje řeči řeší mnohem dříve. Rodičům tedy většinou nezbývá nic jiného než čekat. Další možnost, kterou mají, je si toto čekání na mluvenou řeč zkrátit tím, že začnou s dítětem znakovat. Ve výzkumech se dokonce ukázalo, že děti, které znakují, začínají dříve mluvit, a to i v případech, že je vývoj jejich řeči opožděn. Dítě je pak také spokojenější, ustupují projevy frustrace a vztekání, protože je schopné se dorozumět se svým okolím, i když jeho slovům zatím není možné rozumět.

 

Jak bychom měli děti správně naučit první slůvka? A v jakém věku?

Děti se v raném věku řeč učí tím, že na ně lidé, většinou rodiče, danou řečí mluví a oni ji dokáží vstřebávat. Je to proces, který je zcela přirozený, ale lze ho ovlivnit. První slova jsou většinou „máma, táta, bába, děda“, což jsou nejbližší členové rodiny, kteří jsou s dítětem často v kontaktu. Pak už volí slova, která označují jeho zájem a která umí vyslovit. V tomto ohledu je velmi nápomocné znakování pro slyšící děti, díky němuž zjistíte, o co se dítě zajímá a o daném tématu spolu pak můžete komunikovat. Je to podobné jako u dospělých: když vám někdo bude hodinu vyprávět o údržbě trávníku a vás to nebude zajímat, přestanete po prvních pěti minutách vnímat. Děti to mají stejně. 

 

V čem dělají rodiče nejčastěji chybu?

Hodně mluví bez čekání na odezvu dítěte. Celý den je vlastně jedním velkým monologem o tom, co s dítětem budu dělat, jak ho obléknu, co mu dám k jídlu, kam půjdeme. Míváme pocit, že musíme všechno komentovat, aby bylo dítě na vše připravené a mělo širokou slovní zásobu. Málokdo si uvědomuje, že i malá miminka potřebují být součástí komunikace, jinak svou pozornost odvrátí jinam a naše snažení se mine úspěchem.

 

Jakou roli v tomto procesu hraje genetika a jakou prostředí, ve kterém dítě vyrůstá?

Právě o genetice se hodně hovoří. Také od různých rodičů slýchám věty typu: „Jeho tatínek byl takový nemluvný.“ „Já jsem se také rozmluvila až ve čtyřech letech…“ Vědci se zatím neshodli na tom, z kolika procent za mluvení může genetika, ale co se ví, je, že ten podíl je menší, než se dříve věřilo. Naopak prostředí a to, jakým způsobem mluví rodič na své dítě, se zdá být rozhodující.

 

 

Když už dítě mluví, jak nejlépe a nejpřirozeněji mu zvyšovat slovní zásobu?

Existuje samozřejmě celá řada tipů, jak rozvoji řeči pomoci, zmínila bych ale ten, který se mně osobně velmi osvědčil. Používala jsem různé způsoby vyjádření jednoho slova. V podstatě jsem o jedné věci hovořila ve více krátkých větách. Například takto: „Podívej se, támhle leží kočička na trávě. Ta je ale krásná. Kočička spinká. Budeme potichu, ať ji nevzbudíme.“

 

Od kdy má význam dětem číst?

Dítě vnímá hlas své maminky už v bříšku. Dokonce existuje výzkum, který to dokazuje. Aniž by miminko svou mámu vidělo, dokáže rozpoznat její hlas a intonaci. Takže číst mohou maminky dětem už v těhotenství. Já osobně jsem svému synovi četla od doby, co jsme přišli domů z porodnice, a v průběhu těhotenství jsem na něj mluvila.

 

Jaký je rozdíl v rozvoji řeči u znakujících a neznakujících dětí?

Velký. Zejména v tom, o čem všem se dokážeme domluvit se znakujícím dítětem. Představte si, že třeba běžné roční dítě umí říct jen slova typu máma, táta, ham, ne a haf. Můj syn uměl v roce říct dvanáct slov a dalších deset znakovat. Domluvili jsme se tedy na dvaceti dvou tématech. Jak dítě roste, tak se učí desítky dalších znaků a postupně je vyměňuje za slova. Neznakující dítě většinou pouze čeká na to, až je fyzicky schopné říct dané slovo, a to ho v rozvoji komunikace brzdí. Dítě rozumí spoustě slov a rádo by si už o lecčem popovídalo, ale musí čekat, že mu rodič porozumí. Proto znakující děti v průměru začínají mluvit dříve a používají více slov než jejich neznakující vrstevníci. Navíc se s nimi domluvíte nejen o potřebách, ale také zájmech, pocitech a dokonce i vzpomínkách.

 

Žvatlat na děti – ano, nebo ne?

Překvapivě ano, i když se tomu čím dál tím víc rodičů brání. Jejich nejčastější obava pramení z předsudku, že dítě bude také žvatlat a nebude umět dobře vyslovovat. Je to podobné, jako byste tvrdili, že dítě ráčkujících rodičů bude také ráčkovat. Toto žvatlání má své specifické označení „paranteese“. A dokonce se ukázalo, že je pro děti do dvou let prospěšné. Rodič klade velký důraz na intonaci, slova dobře rozděluje a mluví pomalu. Tím se dítě mimo jiné učí rozlišovat jednotlivé výrazy a pomáhá mu to v rozpoznání začátku a konce věty.

 

Autorka: Monika Valentová, Foto: archiv Lucie Tiché

Partneři

Diamant Expo

JUDr. František Talián - "Fortuna"

Naše rodina

Ostrovní 30
110 00, Praha 1

telefon: +420 224 932 034
fax: +420 224 932 034
email: rodina@rodinaonline.cz

IČO: 15095568
DIČ: CZ480307270

Website Security Test