český týdeník | založeno 1968 | Vydavatel: JUDr. František Talián - "Fortuna"

ČLÁNKY

Dobrý den, paní Novák

Přechylování ženských příjmení, tj. odvozování podoby ženského příjmení od příjmení mužského, je v poslední době oblíbeným tématem v českých médiích a diskusích na sociálních sítích. Na začátku této celospolečenské debaty stály úpravy stávajícího zákona o matrikách, které by mohly českým ženám umožnit právo své jméno nepřechylovat. Nejde tedy o striktní zákaz přechylování jako takového, jak bylo ve snaze o senzaci proklamováno některými médii, ale o teoretickou možnost volby.

 

Ženská příjmení a legislativa

Nutno podotknout, že již ve stávajícím znění daného zákona existuje několik výjimek umožňujících ženě získat příjmení v mužském tvaru, a to pokud je žena cizinkou, a nebo pokud je občankou České republiky, avšak má (nebo bude mít) trvalý pobyt v cizině, pokud je její manžel cizinec nebo pokud je jiné národnosti než české. Některé ženy toužící po nepřechýleném příjmení tak dnes obchází platný zákon díky druhému bodu – stačí sepsat prohlášení, že manželé hodlají žít v zahraničí.

Čeština nadto disponuje několika typy příjmení, jež přechylování obecně nedovolují, např. Petrů, Šerých nebo jména cizího původu jako Filipi.

 

Módní výstřelek, nebo neudržitelný trend?

Umožnění svobodné volby ne/přechýleného příjmení by české ženy (respektive některé z nich) uvítaly hned z několika důvodů – odvolávají se na setření genderových rozdílů mezi mužem a ženou, na odstranění z jejich pohledu pejorativní přípony -ová nebo na jednodušší papírování při pobytu mimo republiku.

Své tu hraje mj. vlna mužských příjmení, s nimiž se stále častěji setkáváme u mediálně viditelných žen (např. Kateřina Emmons, Jana Kirschner). Ty je užívají někdy oprávněně, jindy ve snaze o budování jakési osobité obchodní značky – zvláštní jméno je totiž snadněji zapamatovatelné.

 

Hledisko jazykovědné

Od nepaměti platilo, že jméno (ať už rodné, nebo příjmení) má být ve shodě s pohlavím jeho nositele. Pokud bychom toto jednoduché pravidlo narušili, narazíme na zásadní problém: jak pracovat s nepřechýlenými ženskými příjmeními v rámci věty, když bude toto příjmení nesklonné? Věty typu Jana Novák přišla pozdě si ještě umíme představit, ale větu Novák přišla pozdě budeme hodnotit jako gramaticky chybnou, popř. špatně interpretovatelnou (z kontextu je nutné vědět, že slovo Novák označuje ženu, tudíž je tvar slovesa de facto náležitý). Je nejasné, zda by si týž tvar zachovávala i ta příjmení, která lze teoreticky do mluvnického systému češtiny včlenit, např. příjmení typu Smetana. Bude správná konstrukce potkala jsem Smetana, nebo potkala jsem Smetanu? A jak interpretovat sdělení typu Novotný porazila Poláček? To přináší další komplikace jak pro ženu samotnou, tak pro její okolí, které neví, jak její jméno používat.

Lze namítnout, že kromě kontextu si lze pomoci slovy, jako je paní/slečna, označení profese, užití rodného jména apod., přičemž tato opěrná slova ponesou informace o pádu, čísle a gramatickém rodu, tedy: paní Novák / doktorka Novák / Jana Novák přišla. Hromadění slov je však jazykově neekonomické, nadto opakování týchž výrazů v textu můžeme pociťovat jako stylisticky nežádoucí.

Mnohdy se brojí proti samotné příponě -ová, která podle některých vyjadřuje podřazenost žen mužům. Přípona sice vzešla z přivlastňovacího -ova, avšak v průběhu staletí se osamostatnila a namísto přivlastňování dnes vyjadřuje přináležitost k určité rodině.

 

Jak to chodí ve světě

Jako argument pro zrušení rozdílu mezi ženskými a mužskými příjmeními se někdy užívá tvrzení, že je to specifikum češtiny. Není tomu tak. Přechyluje také řada dalších slovanských jazyků, např. slovenština nebo bulharština, ale i jiné jazyky, např. řečtina, litevština, či dokonce islandština.

Pojmenovací zvyklosti jsou přitom ve světě různorodé. Někde si ženy po celý život ponechávají totéž příjmení, které získaly po otci, jinde si ho po sňatku mění. Jindy se forma ženského příjmení liší podle toho, zda jde o ženu svobodnou, nebo vdanou (např. v litevštině, dříve též v polštině). Ženská příjmení jsou vytvářena různými způsoby, někdy třeba z druhého pádu mužského příjmení, jindy připojením označení „dcera“ (srov. islandské příjmení Hilmarsdóttir = Hilmarova dcera) nebo pomocí předložek.

 

Mnoho povyku pro nic?

Je otázkou, nakolik je nynější panika kolem přechylování oprávněná. Pokud by vůbec došlo ke změně zákona ve prospěch možné volby ne/přechylovat příjmení žen, patrně by nedošlo k hromadnému zavrhování starších, tradičních forem. Bude do budoucna zajímavé sledovat vývoj české pojmenovací soustavy, a to jak v oficiální sféře (jak jsou jména zapsána v úředních dokumentech), tak v každodenní komunikaci (jak jsou používána v běžné mluvě).

 

Autorka: Marta Šimečková, Ústav pro jazyk český, AV ČR, v. v. i., Foto: archiv

Partneři

Diamant Expo

JUDr. František Talián - "Fortuna"

Naše rodina

Ostrovní 30
110 00, Praha 1

telefon: +420 224 932 034
fax: +420 224 932 034
email: rodina@rodinaonline.cz

IČO: 15095568
DIČ: CZ480307270

Website Security Test