český týdeník | založeno 1968 | Vydavatel: JUDr. František Talián - "Fortuna"

ČLÁNKY

Tajemství franckého kupce

Písemných zpráv o území dnešních Čech a Moravy z doby před rokem 800 je opravdu poskrovnu, u některých nelze navíc tvrdit s jistotou, že se opravdu týkají našich zemí. Platí to také o tvrzení franckého kronikáře Fredegara o tažení proti vládci Vinidů, který se jmenoval Samo či počeštěně Sámo.

 

Většina čtenářů si toto jméno pamatuje ještě z hodin školního dějepisu. Sámo měl roku 623 přijít ke Slovanům „zvaným Vinidové“, kteří povstali proti Avarům. Postavil se na jejich stranu a „ukázal se být jim tak prospěšným“, že si ho Slované po svém vítězství zvolili za krále. Sámo jim šťastně vládl 35 let, měl tucet manželek, 22 synů a 15 dcer.

 

 

Záhadný muž jménem Sámo

Sámova říše je prvním historicky známým mocenským útvarem západních Slovanů a šlo nejspíš o svaz kmenů spojených nejprve společným bojem proti Avarům a později k obraně před expanzí franckého království. Podle líčení Fredegara byl Sámo francký kupec, ale je možné, že z něj kronikář Franka udělal jen proto, aby jeho krajany neporazil nějaký barbar. Samotné jméno Samo nám mnoho neřekne, mohlo jít opravdu o Franka, Germána či romanizovaného Kelta, stejně tak mohl být synem slovanského knížete či přímo knížetem a ono „Samo“ bylo panovnickým titulem „sam“ ve smyslu samovládce. Sámo se mohl jmenovat ve skutečnosti úplně jinak a francký kronikář nám zachoval jen jeho slovanský titul.

Pokud se vydal za obchodem do krajů, kde se právě válčilo, pak jeho zbožím byly zbraně, především tolik žádané meče, za které se platilo tam, kde probíhaly boje, zlatem či spíše v té době tolik ceněnými otroky.

Odsud je už malý kousek k hypotéze, že Sámo nebyl kupcem, ale plnil zcela jiné poslání – francký panovník se rozhodl využít povstání Slovanů proti Avarům, s nimiž měl sám velké problémy, a poslal jim nejen zbraně, ale i oddíl zkušených bojovníků vedený Sámem. Tomu se skutečně podařilo Avary porazit a vytvořit na východní hranici francké říše státní útvar sloužící jako štít proti avarským útokům. Byl to nejspíš volný kmenový svaz, v němž jednotlivá knížata dál vládnoucí na svých územích pouze uznávala vedoucí postavení Sáma.

 

Krutá třídenní bitva

Stále nezodpovězenou otázkou také je, kde vlastně Sámova říše ležela. Většina badatelů se přiklání k názoru, že to bylo v Podunají a její centrum je třeba hledat na jižní Moravě. Někdy bývají za toto centrum považovány Mikulčice a představy o nějaké kontinuitě mezi Sámovou říší a Velkou Moravou jsou stejně lákavé, jako nedoložitelné. Jiní historikové hledají Sámovo sídlo v Praze či dokonce až na německém území, které bylo od 6. století osídleno Slovany – tomuto názoru nelze upřít logiku, protože právě zdejší slovanské kmeny žijící na hranicích avarské říše měly největší možnost dostat se z avarského područí.

V roce 631 nebo 632 se k Sámovi dostavil vyslanec franckého krále Dagoberta jménem Sicharius, který žádal o náhradu za kupce, které Sámovi lidé povraždili a oloupili. Choval se tak zpupně, že ho Sámo nechal jednoduše vyhodit. Následovalo to, co možná Dagobert sledoval už od počátku: válečné tažení tří vojsk proti Slovanům. To nejsilnější vedl francký král osobně. Dva proudy se měly spojit kdesi v Čechách a pravděpodobně zničit centrum Sámovy říše, třetí jim jistil týl.

Dagobertovo vojsko oblehlo pevnost Wogastisburg a po tři dny se jí marně pokoušelo dobýt. Boj skončil porážkou Franků, kteří se dali na útěk, pravděpodobně po příchodu vojska vedeného Sámem. Jejich porážka byla tak zdrcující, že Slované na dlouhé roky převzali převahu a začali sami útočit na franckou říši.

 

Marné hledání Wogastisburku

Wogastisburg by měl být nejen prvním známým bojištěm na našem území, ale také jedním z prvních míst uvedených v pramenech. Nelze se proto divit, že je už hezky dlouho hledán historiky i archeology. Fredegar svůj „Vuogastisburg“ blíže nelokalizoval a z počátků 7. století neznáme v Čechách ani na Moravě jediné hradiště. Jméno Wogastisburg bude pravděpodobně zkomolený tvar slovanského názvu místa – proto už Gelasius Dobner vyšel z toho, že „wogast“ se podobá staroslovanskému „gwozd“ neboli hvozd a pevnost je třeba hledat kdesi v pohraničním hvozdu za Krušnými horami. Němečtí badatelé soudili na Voigtsburg poblíž Plavna, Voitsberg ve Štýrsku, Wossburg v Horní Lužici, Wugastesrode v Bavorsku či Wolgast ležící až v Pomořansku. Jiní historikové viděli Wogastisburg v rakouském Melku nebo Vídni, další v Bratislavě, v staroslavném Hostýnu či Znojmu. František Palacký soudil, že místo se jmenovalo správně Togastisburg neboli Tuhošťův hrad a je ho třeba hledat u dnešních Domažlic.

Historik A. Sedláček umístil Wogastisburg na Úhošť, čedičový kopec poblíž Kadaně nad údolím Ohře, který se mohl jmenovat Uogastisburg neboli Úhostův hrad. Podoba je opravdu nápadná, ale pozůstatky slovanského hradiště tu nalezeny nebyly.

 

Wogastisburg se jmenoval Rubín

Dnes se badatelé stále více kloní k názoru, že Wogastisburkem je hradiště na vrchu Rubín nedaleko Kadaně. Rozsáhlá vrcholová plošina je ze tří stran prakticky nepřístupná, pouze jižní svah je pozvolnější a archeologové tu objevili zbytky několika pásů opevnění hlásící se do 7. století. Z Rubínu pochází také největší kolekce předmětů avarského původu nalezená na území Čech, objeveno tu bylo i unikátní torzo železné košile, nákončí opasku či kování koňského postroje franckého původu. Kdo se chtěl dostat z Poohří nejkratší cestou do středu Čech a nehodlal přecházet přes těžko prostupné Doupovské hory, nemohl volit jinou cestu. A právě tu Rubín kontroloval a uzavíral.

 

Autor: Jiří Bílek, Foto: archiv (Sámo v představě Mikoláše Alše)

Partneři

Diamant Expo

JUDr. František Talián - "Fortuna"

Naše rodina

Ostrovní 30
110 00, Praha 1

telefon: +420 224 932 034
fax: +420 224 932 034
email: rodina@rodinaonline.cz

IČO: 15095568
DIČ: CZ480307270

Website Security Test