český týdeník | založeno 1968 | Vydavatel: JUDr. František Talián - "Fortuna"

ČLÁNKY

Hledali se, až se našli…

O lidech, kteří jsou úspěšní ve více oborech, se říká, že jsou renesančními osobnostmi. Domnívám se, že toto přízvisko lze přisoudit i Jiřímu Werichovi Petráškovi a Pavlu Mészárosovi. Když jsem jim svůj názor sdělila, s typickou chlapskou „skromností“ jej rozporovali.

 

Takže jinak: Ten umí to a ten zas ono a oba dohromady udělají dost… Na základě jejich několikaleté spolupráce vznikla Jiřího kniha Kapka do žil a se svým představením Hovory W už více než rok objíždějí republiku.

 

Jak vidíte začátek svého přátelství a umělecké spolupráce, Pavle?

Pavel Mészáros (PM): Potkali jsme se před časem na velkém setkání potomků slavných osobností, které pořádal nestor českého knihkupectva Vráťa Ebr. Tam jsem Jiřího poprvé oslovil. Nejspíš jsme si nějak padli do oka, dali si kafe, pak druhé, poseděli slabé tři hodinky a rozešli se s tím, že bychom spolu měli ještě něco „spáchat“. Já o Jirkovi už tenkrát věděl více, než on o mně. On o mně nevěděl zhola nic, abych byl přesný. Tehdy působil jako moderátor Českého rozhlasu 2, kde pravidelně zrána četl své glosy a večer uváděl hosty v Mikrofóru. Říkal jsem si, že by z těch glos mohla být pěkná knížka, a tak jsem se s tímhle nápadem jakožto nakladatel svěřil Jiřímu. A to jsem ještě nevěděl, že má těch glos a vzpomínek plný šuplík, a ani to, že je básník, který píše verše vpravdě romantické. Pak jsem Jirku navštívil v Děčíně na obchodní akademii, kde řediteluje, a zjistil, že je opravdu renesanční bytostí. Hraje divadlo, moderuje, píše, občas si střihne nějakou tu roličku ve filmu. To všechno stihne souběžně se svým občanským povoláním.

 

 

A jak na první setkání vzpomíná Jiří?

Jiří Werich (JW): No, napřed jsem byl trochu rozpačitý, říkal jsem si, co je to za chlapa, proč se ke mně tak vehementně hlásí, co bude chtít? Ale rychle se to změnilo. Pochopil jsem, že je to člověk, který tátu miloval, a hlavně o něm hodně ví a zná. A pocit rozpačitý se velmi rychle změnil v pocit sympatií a následně vzniklo i krásné přátelství.

 

Taky kniha vzpomínek nazvaná Kapka do žil, kterou Pavel Mészáros vydal ve svém nakladatelství. Kdosi o ní uvedl, že mu trochu připomíná knížky Oty Pavla. Zvláště ty pasáže o rybaření u Berounky a vzpomínky na Jirkovo krásné dětství v tomto úžasném kraji. Kdo vymyslel název?

(PM): Jiří. A proč Kapka do žil? Prostě kapka něčeho životodárného, co rozproudí krev a zvedne náladu. Doufám, že se nám to povedlo.

(JW): Já ani nepředpokládal, že by z mých glos mohla být jednou knížka. Ale neříkám, že jsem si to tajně nepřál. Mám dvojnásobnou radost z toho, že moje knížka vyšla i jako audiokniha. Namluvili jsme ji společně se svým přítelem a majitelem úžasného hlasu Honzíkem Přeučilem.

 

Tím to však neskončilo. Posléze jste začali se svým pořadem, který nese název Hovory W. Starší čtenáři si budou jistě pamatovat na Hovory H s Miroslavem Horníčkem, dlouholetým divadelním souputníkem Jana Wericha. Kdo z vás měl ten nápad účinkovat před diváky?

(PM): Vlastně to vzniklo úplně náhodou, jak už to u takovýchto projektů bývá. Sešli jsme se s Jirkou v jedné ústecké kavárně s přáteli a začali si s nimi povídat. Aby to mělo slavnostnější ráz, pozval jsem svého kamaráda Karla Štolbu, jehož otec Pavel v Ústí nad Labem v šedesátých letech založil jazzový orchestr Jazz Combo. Karel hrál, já zpíval písničky nejen Osvobozeného divadla. Udělali jsme si prostě takový hezký večer a pak si dali lahvinku vína. Vína ubývalo, nápadů přibývalo, až Jirka vyřkl onu památnou větu: „Kluci, mně se to líbilo, co kdybychom s tím jezdili?“ To rozhodlo. Vznikly Hovory W, jakási reminiscence právě na již zmíněné Hovory H. Navíc Karel Štolba v té době končil jako dvorní pianista u Marty Kubišové, protože ona končila s koncerty. A tak měl i více času mezi vyučováním na Konzervatoři Jaroslava Ježka. Od března loňského roku jsme začali objíždět s naší talk-show republiku.

 

Pavel se mi svěřil, že zprvu jako důkladný Kozoroh promýšlel scénáře vašich představení, ale brzy toho nechal, protože ve tvém případě to prý nemělo smysl. Blíženci mají rádi změnu, nesnášejí nudu a stereotyp…

(JW): Pokud to budeme brát z hlediska znamení… No budiž, Blíženec opravdu nesnáší stereotyp. Ale asi se spojilo všechno dohromady. Je faktem, že improvizace mi není cizí, proto mám mnohem raději představení, kde to mohu rozjet zcela svobodně, než třeba divadlo s pevně daným scénářem. Pavel brzy pochopil, že to se mnou nejde jinak, a myslím, ve vší skromnosti, že nám to spolu docela jde. A navíc, geny holt taky nejsou voda.

(PM): Scénář? Brzy jsem pochopil, že by to byla zbytečná práce. Jirka totiž po prvních větách jakýkoli, i sebepečlivěji připravený scénář, naprosto rozbije. Takže to děláme jinak. Když jedeme na představení, tak si v autě povídáme o tom či onom, o nových příhodách a zážitcích, co bychom ten večer mohli použít. A tím to končí. Ten scénář tedy vznikne v okamžiku, kdy vyjdeme na pódium. Moc hezky to kvitoval náš nedávný host Hovorů Václav Kopta, který si liboval, že je to u nás „volný styl“, a že je rád, že mu nikdo nepředpisuje repliky přímo do úst.

 

 

Jak vaše představení vypadají?

(PM): Povídáme si o Jirkově tátovi, o příhodách, setkáních se zajímavými lidmi, o ženských, o hereckých přátelstvích a o kamarádech. Snažíme se, aby se lidé bavili. S Karlem Štolbou to prokládáme písničkami, krásnými melodiemi z padesátých a šedesátých let třeba z repertoáru Rudolfa Cortése či Jiřího Vašíčka, a samozřejmě i těmi z Osvobozeného divadla. A jsme rádi, když lidé zpívají s námi, což se děje velmi často. Díky nabídce divadla Karla Hackera na Praze 8 jsme si navíc mohli užít jednu sezonu Hovorů W na stálé scéně. Díky tomu vznikly Hovory W s hosty, které si od loňského listopadu zveme každý měsíc. A zveme si opravdu zajímavé hosty. V poslední třetině programu mají diváci možnost jim položit i své osobní dotazy, takže pořad je také o osobním kontaktu a komunikaci s publikem. To je moc fajn. Čas od času dochází i k zajímavým setkáním. Dojemné bylo například, když jedna divačka přišla po představení za Jiřím a svěřila se: „Víte, já jsem bývala zdravotní sestrou a držela jsem za ruku vašeho tátu, když umíral…“ Nakonec výběr z našich představení lze nalézt na YouTube, takže si každý může udělat představu.

 

Prý se ve vašich Hovorech vyhýbáte politickým tématům?

(JW): Ano, to je pravda. Chceme hrát pro všechny a politika lidi spíše rozděluje. Ve všech politických názorech je národ zhruba půl napůl a jednotní jsme jen při fandění na mistrovství světa v hokeji. Shodli jsme se, že opravdu nemáme chuť politiku glosovat. Za táty to bylo jiné. Lidé byli vděční za každou poznámku v době nastupujícího nacismu a zrovna tak v době totality. Dnes ale je trošku jiná situace. Jedni fandí tomu a druzí onomu. A tak ani politická satira velký význam nemá.

(PM): No, neříkám, že si občas trochu nerýpneme, ale opravdu jen okrajově. I když to svádí…

 

Jirko, tvůj parťák je velkým znalcem díla V + W. Cituje z něj dlouhé pasáže a dialogy. Prozradil mi, že tě občas, přestože jsi Werichův syn, „nachytal na švestkách“ co do znalosti tátova díla…

(JW): Mně se moc líbí, když Pavel cituje. On používá nejen citáty, ale i úryvky z různých divadelních představení a tátových filmů. Jakákoli reakce je zbytečná, protože většinou vyslovená myšlenka tohoto typu už řekne vše. Ovšem špatně se vyrovnávám s jinou věcí… no vtipkuji: V mé knize Kapka do žil mám spoustu vlastních citátů. A ty Pavel zatím vůbec neumí!

 

Kde vás diváci mohou vidět v nejbližší době?

(JW): Pokud si dobře pamatuji, nejbližší výjezdní představení máme v Lázních Bohdanči a třináctého června ukončíme sezonu v Divadle Karla Hackera představením, kam jsme si pozvali režiséra Tomáše Magnuska a nezapomenutelnou „českou Angeliku“ Libušku Švormovou. No a na zájezdní představení termíny pokračují až do konce roku…

 

Tak díky za příjemný rozhovor a na některém představení Hovorů W na shledanou…

 

Autorka: Lenka Stránská, Foto: archiv Pavla Mészárose

Partneři

Diamant Expo

JUDr. František Talián - "Fortuna"

Naše rodina

Ostrovní 30
110 00, Praha 1

telefon: +420 224 932 034
fax: +420 224 932 034
email: rodina@rodinaonline.cz

IČO: 15095568
DIČ: CZ480307270

Website Security Test