český týdeník | založeno 1968 | Vydavatel: JUDr. František Talián - "Fortuna"

ČLÁNKY

Talent z Karlovy ulice

Jdeme-li rušnou Karlovou ulicí v Praze, můžeme z amplionu ve všem tom turistickém shluku a shonu slyšet nereprodukovanou hru na klavír z Divadla Ta Fantastika. V jeho předsálí každý den hraje česko-srbský klavírista Dobrica Ristić. Směle by mohl hrát v hollywoodském romantickém filmu. Na první pohled působí jako světák jižního typu a zdá se, že tomu odpovídá i jeho temperament: je bezprostřední, společenský, šarmantní, rozesmátý a galantní.

 

Příjemný, leč povrchní první dojem však v mnohém překračuje: je to hluboký, skromný, neokázalý a statečný člověk s jemnou a lyrickou duší, ale také bystrý a vtipný pozorovatel a glosátor života. Sám o sobě v mírné nadsázce říká, že je jeden z posledních žijících romantiků. Denně zde přehraje celou škálu mezinárodních šlágrů a lidé, kteří sem přicházejí, tleskají a zpívají.

 

 

Hrou umíte posluchače strhnout. Jak to děláte?

Hraji všeobecně oblíbený repertoár a hraji jej rád. Neustále si jej rozšiřuji a každý den cvičím, abych byl v kondici. Snažím se odvádět profesionální výkon. Je mi velkým potěšením sdílet radost či dojetí z hudby s publikem.

 

Máte rád klasiku?

Ano, v hudbě, literatuře i módě. Klasickou hudbu mám rád, Mozarta a další velikány nesmírně obdivuji, ale myslím, že na poli takzvané vážné hudby již bylo řečeno vše. Problémem dnešní hudby není nedostatek interpretů, ale nedostatek skladatelů, skutečných tvůrců, géniů jako byl Mozart. Skladatelé dnes chtějí být co nejoriginálnější, chtějí se vymykat, přičemž se domnívají, že toho dosáhnou tak, že nebudou dodržovat tradiční hudební postupy. Mám však za to, že se jedná o omyl.

 

V současnosti  připravujete komerční projekt Romantic Rock Piano…

Projekt zahrnuje mou osobní interpretaci rockové hudby bývalé Jugoslávie, respektive romantické piano ve spojení se smyčcovou sekcí a akustickou kytarou.

 

Proč romantické piano?

Protože rocková hudba bývalé Jugoslávie, takzvaný ex you rock, je velmi romantická, a to jak po stránce hudební, tak textové. Hudba dřív obecně byla romantičtější než dnes. Je to pomalé, je to o lásce a citu. Jedná se většinou o zamilované texty, někdy filozofické. Takovou hudbu miluju. Je romantická, to znamená krásná a smutná dohromady. V bývalé Jugoslávii tento směr představovala, dnes již bohužel zaniklá, legendární skupina Bijelo Dugme. Některé z jejích textů napsali srbští básníci Duško Trifunovič a Vlado Diak.

 

Můžete kapelu Bijelo Dugme blíže představit?

Bijelo Dugme byla mánie. Přirovnal bych ji k beatlománii. Skupina vznikla v Sarajevu v roce 1973 a její název v překladu znamená Bílý knoflík. Nikdo nezaplňoval stadiony v takových rozměrech. Všichni si přišívali na čepice nebo na svetry symbolické bílé knoflíky. Byl to fenomén, který neměl v Evropě obdoby. Z této kapely vzešel Goran Bregović a samozřejmě také její vynikající první zpěvák Željko Bebek, který byl kdysi legendou, ale v Čechách bohužel příliš známý není. Kapela se stala symbolem nejen své doby. Její písně se staly hity, na území bývalé Jugoslávie je zná každý, zpívají se stále.

 

Vaším komerčním vzorem je jugoslávská rocková a popová hvězda Zdravko Čolić. Texty jeho písní jsou také romantické?

Ó, ano. Velice. Třeba jeho píseň Kak by moja bila (Kdybys byla moje) má tak podmanivou hudbu a slova, a Čolič ji navíc provedl vskutku bravurně, že mu museli dát ochranku, neboť se na něj lepily ženy, aby se s nimi oženil.

 

Jste jižní Slovan. Co je to podle vás „slovanská duše“? Myslíte, že něco takového mají i středoevropští Slované Češi?

Pro mě je „slovanská duše“ širší, v podstatě až univerzální pojem. Nechápu jej jako něco specifického pro Slovany, protože člověk, který je Slovan, se nemusí chovat jako Slovan, nebo může „slovanskou duši“ potlačovat. Vím, že tradiční chápání slovanské duše se pojí s pojmy jako lyrismus, romantismus, zasněnost, snílkovství, fantazie, filozoficko-existenciální tázání, jistá vnitřní rozpolcenost, pohostinnost, atd.  Ano, to vše ke slovanské duši patří. Ale pro mě osobně je to ještě něco jiného. Je to otevřenost ve smyslu úzké vazby k pravdě a upřímnosti. Není to chytráctví, zaprodanost, diplomatické kličky, je to bezelstnost. Pokud se ptáte, zda Češi mají slovanskou duši, tak ano, někteří určitě, ale ne všichni.

 

Máte specifický vztah k zemi, se kterou je pojem „slovanská duše“ spojován především – k Rusku. Proč?

Rusové mají velkolepou literaturu, kde je slovanská duše mistrovsky vyobrazena a kde má „slovanská duše“ coby pojem zřejmě své kořeny. Mají skutečně světové autory, které jiné slovanské národy nemají. Kdybych měl jmenovat současnou ruskou osobnost, o které se domnívám, že má onu slovanskou duši, a pro kterou tento pojem něco skutečně znamená, pak je to světová oftalmologická špička, vědec, spisovatel, cestovatel a dobrodruh v jedné osobě Dr. Ernst Muldashev. Působí na vyhledávané oční klinice v městě Ufa, nedaleko pohoří Ural. Z jeho úst jsem několikrát osobně slyšel: „My tady léčíme duší….!“ A že se podle toho chová, dokládají např. i následující situace: při bojích na Ukrajině střepina z granátu zasáhla oko malého ukrajinského chlapce. Jeho rodiče neměli peníze na náročnou a drahou operaci, kterou musel podstoupit. Doktor Muldashev chlapce přijal, operaci provedl a uhradil ji sám. Naopak nastala situace, kdy se manželce bohatého arabského šejka dostala do oka, tuším, kyselina a on přišel za doktorem Muldashevem a nabízel mu, že každému doktorovi na jeho klinice věnuje auto v hodnotě jednoho milionu dolarů, když ji přijme. Doktor Muldashev mu však ukázal dveře a doslova a do písmene ho vyhodil.

 

Při jaké příležitosti jste se s tímto lékařem setkal? 

Mně osobně provedl Dr. Muldashev dvě větší úspěšné operace, které zásadním způsobem změnily můj život. Díky němu jsem tím, kým jsem dnes. Je to výjimečný talent. Jeho práce mikrochirurga je nesmírně těžká, ale neuvěřitelně krásná. Jsme dokonce tak trochu kamarádi. Po úspěšné operaci jsme si dlouho povídali, dostal jsem i vodku… Je to velmi milý člověk, s kuráží a silným srdcem a je s ním legrace. Musím říct, že jsem Ufu chápal dokonce jako svůj druhý domov. Měl jsem zde i hodně kamarádů. Je mi však blízké i to, co řekl ruský básník Jesenin, že pro křesťana domov není jen Rusko, ale celá zem.

 

Jihoslovanská duše je zároveň duše balkánská. Co znamená balkánská duše v jugoslávské rockové písni?

Zatímco v Čechách se pojem duše používá spíše výjimečně a patří spíše do niterné až náboženské sféry, na Balkáně je tomu jinak. Tam se nejen v písni mnohem více pracuje s emocemi a patosem. Vše je mnohem osudovější, víc na život a na smrt, vše se hlouběji prožívá. Kromě romantických vzplanutí a velkých gest lásky se běžně setkáváme s pojmy jako zraněná duše, jed v srdci, osud, vina, prokletí, výčitky, ve jménu zraněné lásky se dovolává Bůh, chápaný jako soudce. Zdálky to občas připomíná dokonce až citové vydírání či manipulaci a někdy snad i lehké „chucpe“, ale to vše je zaobaleno do hudebně a veršově nádherného a romantického hávu, že to nejedné dívce zamotá hlavu. Balkánci sami vidí svou mentalitu v pojmech srdce, duše, hudba, přátelství, pomoc, smích, rodina, pohostinnost. Osobně mám z Balkánu nejraději Sarajevo, tam vznikly písně, o kterých se bavíme, a také podoba balkánské duše je mi tam nebližší.  

 

Můžete srovnat postavení hudby v Čechách a v Srbsku?

V tomto smyslu je Srbsko jiná planeta. Živá hudba a zpěv jsou přirozenou součástí života. Když jedu do Bělehradu, vždy se těším na to, jak mi v každé restauraci zahrají píseň, kterou si vyberu, třeba Laku noć sviraći či Oprosti mi što te volim, a jak si zazpívám. V Srbsku se v restauracích a hospodách hraje až do rána. Hudba a zpěv jsou všeobecně přijímané jako hodnota, panuje k nim úcta a respekt. V restauračních zařízeních obvykle znějí harmonika, tamburína, kytara a někdy také klarinet. Hosté na muzikantech nešetří. Srbové dají za hudbu poslední peníze.  

 

Co dělají vaši rodiče? Z jaké rodiny pocházíte?

Můj otec se od nepaměti zabývá obchodem s loutkami. Jako kluk jsem mu pomáhal prodávat, takže jsem kromě hudebníka také ostřílený obchodník. Je v tomto oboru opravdu mistr. Zabývá se jimi obchodně, ale i jako jejich propagátor a lektor workshopů. Účastnil se mezinárodních veletrhů v Německu a Americe, měl obchod ve Španělsku. Jedná se o značkové loutky, které vyrábí specializovaná ruční výrobna. Moje matka pracuje v obchodě s parfémy. Jinak se věnuje domácnosti, což dělá se skutečnou bravurou. Je to nádherná žena a laskavá matka. Mimo jiné také krásně zpívá. Vděčím jí, stejně jako otci, za mnohé.

 

Často mluvíte o svém psu…

Další legenda! Rocky byl zlatý retriever a třináct let vážený člen rodiny. Měl neopakovatelnou povahu, po které se mi často zasteskne, a byl také tak trochu průšvihář: jednou jsem s ním šel, ještě jako kluk, Pařížskou ulicí. Naproti nám šli nějací lidé, kteří také měli zlatého retrievera. Byla to fena. Za normálních okolností by Rocky ztratil hlavu, ale tentokrát si jí vůbec nevšímal a táhl mě dál – na Staroměstské náměstí. Neomylně se zastavil tam, kde opékali sele. Vyvalil oči, vyplázl jazyk a dlouho a upřeně se díval. Mezitím nějakému zákazníkovi odřízli kousek a on zaplatil sto třicet korun.  Rocky ze selete nespouštěl oči. Začal štěkat a výt. Nedal se odvést pryč. Začínal jsem být nevrlý, Rocky na mé povely nereagoval, stal se pánem situace. Nakonec se stalo něco neočekávaného: prodavač uřízl stejně velký kousek selete jako zákazníkovi a hodil jej Rockymu. Maso zmizelo, prodavač se zasmál a nad mým kostrbatým vysvětlováním, že bohužel nemám u sebe peníze, mávl rukou…

 

***

Dobrica Ristić (*22. 2. 1990, Kragujevac) je český klavírista srbského původu. Vystudoval Konzervatoř Jana Deyla a absolvoval herecké kurzy v Divadle DISK u prof. Vinaře z DAMU. V Praze žije od svých tří let, kdy jeho rodina emigrovala z Jugoslávie. V letech 2009–2012 byl klavíristou v Paláci U Kočků v Praze. V současné době působí jako klavírista v divadle Ta Fantastika.

 

Autorka: GR, Foto: Michal Kubelka, autorka

Partneři

JUDr. František Talián - "Fortuna"

Naše rodina

Ostrovní 30
110 00, Praha 1

telefon: +420 224 932 034
fax: +420 224 932 034
email: rodina@rodinaonline.cz

IČO: 15095568
DIČ: CZ480307270

Website Security Test