český týdeník | založeno 1968 | Vydavatel: JUDr. František Talián - "Fortuna"

ČLÁNKY

Voňavá fabrika na biočaje a biokoření

Přestože jsou jihomoravské Čejkovice známé spíše jako vinařská obec, již více než dvacet pět let odsud do celého světa putují různé druhy čajů a voňavého koření. Firma Sonnentor, která zde sídlí, při jejich výrobě ročně zpracuje tři sta tun bylinek. Její podnikání je okořeněné odpovědným přístupem a je v něm vyluhovaná pověstná moravská dobrosrdečnost.

 

Své výrobky Sonnentor neprodává do nadnárodních řetězců ani do supermarketů, přesto má tak silné podnikatelské zázemí, že může trvale spolupracovat se zhruba třiceti tuzemskými a více než dvěma sty zahraničními dodavateli a dávat práci přes sto padesáti lidem z regionu. Od počátku svého podnikání v České republice patří k průkopníkům ekologického zemědělství a idea udržitelného rozvoje se zde odráží snad ve všech aspektech výroby, o tom ale později. Začněme pěkně od začátku…

 

Příběh vizionáře Gutmanna

Zakladatel firmy Sonnentor, Johannes Gutmann, vyrůstal v chudé oblasti rakouského Waldviertlu, kde sedláci dennodenně bojovali o přežití. Psal se rok 1988 a tento nezaměstnaný mladý Rakušan v kulatých červených brýlích za žádnou cenu nechtěl podlehnout trendu stěhování se za prací z venkova do města. Rozhodl se vydat vlastní cestou, ze které by neprofitoval jen on, ale i oblast, kde se narodil. V době, kdy slovo „bio“ ještě neexistovalo, byl horlivým propagátorem ekologického zemědělství. Jako třiadvacetiletý začal objíždět trhy a nabízel zde balené bylinky, čaje a lokální koření. Od jiných prodejců se lišil tím, že prodával bioprodukty s příběhy lidí, kteří je vypěstovali, a brzy se tak v kraji, z něhož pocházel, stal jakýmsi maskotem.

 

Začátky podnikání v ČR

Začátkem 90. let minulého století, kdy byl rakouský Sonnentor ještě malou firmou se třemi zaměstnanci, se během konference o ekologickém zemědělství Johannes Gutmann setkal s vystudovaným agronomem Tomášem Mitáčkem. Slovo dalo slovo a v roce 1992 společně založili českou dceřinou společnost. „Učarovala mi tehdy myšlenka dělat smysluplnou práci na pomezí potravin a lidové medicíny a pomáhat s odbytem kvalitních produktů ekologických zemědělců. Když mi Johannes nabídl, abychom společně vytvořili něco podobného, co měli v Rakousku, také v České republice, byl jsem před dokončením školy a neváhal ani minutu,“ vzpomíná Tomáš Mitáček.

V jihomoravských Čejkovicích nejprve opravili zdevastovaný Havlíčkův mlýn a později komplex rozpadlého kravína v kopci nad Templářskými sklepy. A nerozrostl se jen areál, s přibývajícím objemem výroby a vyššími organizačními nároky se rozrostl i management: v roce 2009 přišel do vedení české pobočky Josef Dvořáček, pod jehož rukama se firma proměnila v moderní výrobní areál. „Díky přestavbě a rozšíření prostor dnes našim hostům můžeme zpříjemnit návštěvu také čajovým salonem s kavárnou, posezením na terase či vyhlídkou do okolí, díky turistickému projektu Bylinkový ráj zase můžeme návštěvníkům nabídnout exkurze výrobou,“ vyjmenovává, co všechno se tu v posledních letech podařilo vybudovat. Jedné takové exkurze jsme se zúčastnili.

 

V souladu s přírodou

V čejkovickém Sonnentoru se ročně zpracuje tři sta tun bylinek od téměř tří set dodavatelů z celého světa. Hotové bioprodukty nezůstávají jen v České republice, část z nich míří zpět do světa, Japonec nebo Madagaskařan si tak klidně může k snídani vypít porcovaný čaj Sonnentor, který vyrobili Čejkovičtí. Od počátku svého podnikání patří firma mezi průkopníky ekologického zemědělství v Česku. Se všemi pěstiteli spolupracuje napřímo, něco jako nákup bylinek na burze je zde naprosté tabu. Všichni dodavatelé jsou také držiteli biocertifikace a průměrná délka spolupráce s nimi se pohybuje mezi patnácti až dvaceti lety. „Naše dodavatele známe osobně a ti tuzemští se u nás dokonce každoročně setkávají,“ potvrzuje Josef Dvořáček a dodává: „Snažíme se jim vytvářet podmínky pro to, aby si mezi sebou mohli pravidelně vyměňovat zkušenosti. A nejen to, díky těmto přátelským setkáním pěstitelů eliminujeme vznik zbytečného konkurenčního prostředí.“

 

Pod dohledem trichogrammy

„Výroba biočajů i biokoření je nákladná a je potřeba ji dobře plánovat,“ popisuje proces výroby Kamila Šťastná, která má v Sonnentoru pod palcem marketing. „Bylinky zpracováváme podle ročního plánu a vždy, když nějakou vykoupíme, se ji samozřejmě snažíme co nejdříve zpracovat,“ vysvětluje, proč je sklad s bylinkami, kde to na každém kroku intenzivně voní, velký tak akorát. Každý pytel tu má vlastní šarži, podle níž lze snadno zjistit, kdo, kdy, kde a co vypěstoval. Vzorky z pytlů se testují v laboratoři, aby se vyloučila přítomnost nežádoucích látek. Těch problematických může být až tři sta.

Přestože jsou skladovací prostory hermeticky uzavřené, aby se zamezilo přítomnosti škůdců, tu a tam si sem hmyz cestu najde. Způsob, jakým se pak likviduje, je vskutku zajímavý. „Jednak používáme biologické feromonové pásy, které hmyzu voní, nalepí se na ně a následně odumře,“ říká Kamila Šťastná s tím, že druhý způsob je vypuštění vosičky trichogramma, které se česky říká drobněnka: „Tato vosička má zhruba 0,3 mm, což znamená, že je desetkrát menší než špendlíková hlavička. Stačí, aby se zde proletěla a nakladla vajíčka do případných molů a ti poté odumřou.“

 

Prakticky bezodpadová výroba

Hlavní část čejkovické výroby, úsek zpracování bylinek, je doménou mužů – musí se zde přemisťovat těžké pytle a navíc je zde poměrně prašné prostředí. Bylinky se tu řežou na třech strojích. „Když řežou pánové kurkumu, jsou celí žlutí, u ibišku zčervenají, a když přijde na řadu máta, je to cítit až pod kopec!“ říká s nadsázkou naše průvodkyně.

Po každé změně suroviny se stroje musí vyfoukat, vytřít a vysušit. „Uvnitř strojů je síto, přes které se bylinky řežou, a prach z pořezu padá do pytlů. Kolikrát je potřeba pořezané bylinky až dvacetkrát odprášit,“ popisuje proces Kamila Šťastná s tím, že obecně se v čajích pozná, že jsou bylinky dobře odprášené tak, že v uvařeném šálku není přítomný žádný kal.

Prach, který pořezem vzniká, se, v souladu s ideou udržitelnosti, bezezbytku využívá. „Z části si necháváme vyrobit peletky a těmi pak z poloviny vytápíme naši budovu, zbytek vracíme zpět do přírody,“ dodává s tím, že někteří zemědělci bylinkovým prachem krmí dobytek, jiní jej zase používají jako hnojivo.

 

Zaostřeno na čaje

Aby biočaje chutnaly pokaždé stejně, není tak samozřejmé, jak by se mohlo na první pohled zdát. „Chuť a vůně každé bylinky a ovoce, která se do čajů přidává, je ovlivněna podnebím, vlhkem, sluníčkem... a podle toho se ladí i výsledná receptura,“ zmiňuje další zajímavost a dodává: „Například ovocné čaje je dobré zalít a dát jim chvilku času, aby mohly přirozeně pustit barvu. Aby měly pěkné výrazné zbarvení, které se od ovocných čajů očekává, přidáváme do nich ibišek.“

V Sonnentoru nepoužívají žádné chemikálie a veškerá přidaná aromata jsou přírodního původu. A ovoce je vždy ovoce. Na trh z jižní Moravy putují tři typy čajů – porcované (ty jsou vlajkovou lodí Sonnentoru), sypané a pyramidální. Obal, ve kterém jsou krabičky čaje zabaleny, není z celofánu, jak bývá obvyklé, ale jde o zpracovanou celulózu, která je plně kompostovatelná. Samotný čajový sáček je pak vyroben z neběleného filtračního papíru, i on tedy vzniká procesem šetrným k přírodě. „Svým podnikáním, zakotveným na principech společenské odpovědnosti, se snažíme podporovat ducha ekologického zemědělství a našimi hodnotami a prací zase inspirovat co nejvíc lidí,“ mají jasno Čejkovičtí. Pokud je vám tento přístup sympatický, určitě si na jižní Moravu udělejte výlet. Stojí to za to.

 

Autorka: Monika Valentová, Foto: Sonnentor

Partneři

JUDr. František Talián - "Fortuna"

Naše rodina

Ostrovní 30
110 00, Praha 1

telefon: +420 224 932 034
fax: +420 224 932 034
email: rodina@rodinaonline.cz

IČO: 15095568
DIČ: CZ480307270

Website Security Test