český týdeník | založeno 1968 | Vydavatel: JUDr. František Talián - "Fortuna"

ČLÁNKY

Zaplatil TGM atentát na Lenina? (1/2)

Třicátého srpna 1918 provedla Fanny Kaplanová v moskevské továrně Michelson atentát na Vladimíra Iljiče Lenina. Z browningu ho zasáhla třemi výstřely do krku a ramene a zranění byla natolik vážná, že se z nich Lenin až do své smrti v lednu 1924 zcela neuzdravil. Kaplanová byla členkou skupiny revolučních socialistů neboli eserů vedené Borisem Viktorovičem Savinkovem, od něhož také dostala vražednou zbraň.

 

Svaz na obranu vlasti a svobody vedený Savinkovem patřil k nejrozhodnějším domácím odpůrcům bolševiků a soustřeďoval se na atentáty či přímo vraždy: v červnu 1918 se stal obětí lidový komisař tisku, propagandy a agitace Vlodarský a o necelý měsíc později německý vyslanec v Moskvě Mirbach. Po atentátu na Lenina uprchl Savinkov raději do zahraničí.

 

Prezident si už nevzpomíná

V únoru 1923 byl Tomáš Garrigue Masaryk interpelován – měl vysvětlit svůj vztah ke Svazu na obranu vlasti a demokracie a vyjádřit se i k tvrzení, že Svaz před svým odjezdem z Ruska v březnu 1918 finančně podpořil. Prezident tvrdil, že si už na takovou organizaci nevzpomíná. Jednal přece s řadou lidí i skupin a nevzpomíná si ani na to, že by jí něco dal. I podpor tehdy poskytl opravdu dost. Podle jeho názoru šlo o zcela bezvýznamnou záležitost, z níž se někdo snaží po letech získat „politický kapitál“.

Tím, kdo Masaryka z finanční podpory Savinkovovy skupiny obvinil jako první, byl jistý Anatolij Gan. Ve své knize Rossija i bolševiky vydané v Šanghaji v roce 1921 tvrdil, že Masaryk tak „uplácel“ jednu z protibolševických skupin, která se snažila vyjednat s našimi legiemi jejich návrat na západ a především jejich zapojení do bojů proti bolševikům. Žádné konkrétní důkazy však nepředložil, šlo jen o tvrzení. Prezident mohl právem poukázat na to, že to byl právě on, kdo tvrdě prosazoval neutralitu našich legií v konfliktu mezi „rudými“ a „bílými“ v Rusku a usiloval o jejich co nejrychlejší odsun do Vladivostoku a převoz na západní frontu.

 

Zatčený britský agent

Vše se však nečekaně zdramatizovalo v následujícím roce. Savinkov, který se po Říjnové revoluci stal z „polovičního bolševika“ jedním z největších odpůrců sovětského režimu, žil nějaký čas po útěku z Ruska v Paříži a nakonec se stal agentem britské Inteligence Service. V létě roku 1924 tajně odjel do sovětského Ruska, kde byl však zatčen a na konci srpna postaven před soud. Přiznal před ním vše, co už při vyšetřování, a nelze už říci, co opravdu udělal a co vykonstruovali ti, kteří ho vyslýchali. Mimo jiné uvedl, že v roce 1918 dostal od T. G. Masaryka peníze na zorganizování atentátu na Lenina, za které koupil také brownig, z něhož střílela F. Kaplanová.

Nejprve byl odsouzen k trestu smrti, ale po odvolání mu byl trest (patrně za spolupráci při vyšetřování) změněn na deset let. Měl si je odsedět v pověstné Lubjance, kde se mu dostávalo „zvláštního zacházení“. Přesto 7. května 1925 spáchal sebevraždu. Údajně vyskočil z okna, ale nejde vyloučit, že byl odstraněn, protože toho věděl příliš moc.

 

Savinkova jsem znal zběžně

Prezident Masaryk byl v roce 1924 znovu interpelován v Národním shromáždění komunisty, resp. těmi sociálnědemokratickými poslanci, kteří přeběhli ke KSČ a požadovali, aby vysvětlil své vztahy se Savinkovem. Připomeňme si, že strana vznikla před čtyřmi roky a snažila se všemožně zviditelnit. Odpověď připravil Masaryk ve spolupráci s Edvardem Benešem a z obšírného textu si uveďme jen to nejpodstatnější: Savinkova znal, ale jen zběžně, setkal se s ním pouze jednou a mluvili spolu o morální hodnotě terorismu. O případné finanční podpoře nemůže říct nic bližšího, protože sám žádnými většími finančními prostředky nedisponoval a za finanční oblast odpovídal Jiří Klecanda, generální tajemník ruské sekce Československé národní rady. Ten ale zemřel při nehodě v Omsku v roce 1918, a proto už nelze zjistit, zda Savinkovovi nějaké prostředky opravdu poskytl a v jaké výši.

 

Střílel i do dělníků!

Nebylo to právě vyčerpávající vysvětlení a komunisté, kteří ve volbách v roce 1925 získali nečekaně přes třináct procent odevzdaných hlasů a 41 poslaneckých mandátů, se s ním také nespokojili a snažili se z něj „vytlouct“ maximum. Tím spíše, že vyšlo najevo, že Savinkov při svém útěku ze sovětského Ruska cestoval přes Prahu a možná se setkal s Masarykem. Proto několikrát napadli prezidenta jako toho, „kdo chtěl dát zavraždit Lenina“ ve svém tisku a snažili se ho znovu a znovu interpelovat. Ale jejich snaha byla marná a nakonec celá nepříjemná záležitost „vyšuměla do ztracena“.

T. G. Masaryk byl znovu obviněn z objednání a zaplacení atentátu na Lenina po únoru 1948, v rámci silného tažení proti Masarykovu kultu, kdy byl „prezident-osvoboditel“ také viníkem „protilidové a protinárodní“ politiky a dával dokonce „střílet do dělníků“…

 

Autor: Jiří Bílek, Foto: archiv

Partneři

Diamant Expo

JUDr. František Talián - "Fortuna"

Naše rodina

Ostrovní 30
110 00, Praha 1

telefon: +420 224 932 034
fax: +420 224 932 034
email: rodina@rodinaonline.cz

IČO: 15095568
DIČ: CZ480307270

Website Security Test