český týdeník | založeno 1968 | Vydavatel: JUDr. František Talián - "Fortuna"

ČLÁNKY

Galerie Vincenta Chigniera rozsvítila Šternberk

Při rychlé chůzi byste ji možná přehlédli a to by byla škoda! Centrum Šternberka už pár měsíců zdobí nenápadná umělecká galerie s názvem Ateliér V. V Radniční ulici ji otevřel francouzský malíř a grafik Vincent Chignier a místní si tuto malou Mekku umění okamžitě zamilovali.

Konají se tu vernisáže, výstavy obrazů i další zajímavé akce, a co především – kolem Ateliéru V se shromaždují umělci, příznivci umění a jiné umělecky založené duše. Program, který, zatím nepravidelně, pro veřejnost Ateliér V připravuje, zajímavým způsobem rozšířil nabídku kulturních akcí ve městě. Přestože má interiér jen pár metrů čtverečních, chodník před galerií a přilehlá vinárna jsou během vernisáží jakýmsi neoficiálním rozšířením galerie. Jakmile se zde koná nějaká akce, probíhá nejen uvnitř, ale i všude kolem. Tedy pokud to počasí dovolí.

Celá ulice na nohou
„Když se slavnostně otevíral Ateliér V, ožila najednou celá ulice. Do výstavních prostor se zdaleka všichni, kdo přišli, nemohli vejít. Ale nevypadalo to, že by to někomu vadilo. Lidé stáli venku na chodníku, nenuceně se bavili a vytvořili tím atmosféru, ze které se nikomu nechtělo domů,“ popisuje náladu mezi místními Kateřina Kuncová Kapková, redaktorka zdejších novin: „Každá další vernisáž pak měla podobný průběh. Možná to bylo i tím, že ji vždycky oživilo něco nového, netradičního a neotřelého. Jednou to byl oheň, u kterého se návštěvníci mohli ohřát, podruhé promítání na fasádu protějšího domu… S Vincentem zkrátka přišel do Šternberka příjemný čerstvý vítr.“

Umělec s širokým záběrem
Francouz Vincent Chignier se na Hanou přestěhoval se svou manželkou, Češkou Lídou, a malým synkem Erniem. Ve Šternberku pracuje jako technik Městského kulturního centra. Náplň jeho práce je rozmanitá – zařizuje smlouvy, opravuje, co je rozbité, občas dělá zvukaře, jindy osvětlovače… prostě co je potřeba. K tomu si v září otevřel vlastní galerii a navíc při práci dálkově studuje umění – ve Francii. To, že Ateliér V vůbec vznikl, je podle jeho slov vlastně náhoda: „Hledal jsem ateliér, kde bych mohl pracovat, a všiml jsem si náhodou cedule, že je tento prostor k pronájmu. Tak mě napadlo, zda by tu nemohla zároveň vzniknout i galerie.“
Vystavené obrazy a fotografie dnes zaujímají většinu interiéru, a tak je Vincent po pár měsících v podobné situaci jako na začátku – opět hledá tvůrčí zázemí, protože Ateliér V mu začíná být malý: „Už se sem se svými velkoformátovými díly nevejdu!“ Provozování galerie v malém městě rozhodně není výdělečnou činností, nájem a další poplatky jsou bohužel stále vyšší než případný zisk, přesto Vincent nepřemýšlí, že by se myšlenky provozovat galerii vzdal. Cítí ovšem, že by do budoucna bylo dobré změnit její koncepci: „Chtěl bych, aby si vystavující umělci přišli galerii vždy otevřít, což by návštěvníkům galerie dávalo zároveň příležitost přijít do kontaktu přímo s tvůrci dané výstavy.“ Malíři, fotografové a grafici zde vystavují zadarmo a v případě, že se jejich dílo prodá, připadne pětina jeho ceny Vincentově galerii.

Svěží vítr z Francie
Dosud pokaždé umělci projevili zájem o spolupráci sami. „Zatím jsem nikoho hledat nemusel, vždycky přišli lidé za mnou a zeptali se, zda by u mě mohli vystavovat. Samozřejmě že se nejdřív podívám, co dělají, a jestli se mi jejich práce líbí. To je jediné kritérium a zároveň vstupenka do mé galerie. Nejsem galerista, jsem v tomhle amatér, takže se řídím intuicí,“ vysvětluje Vincent.
O nové galerii a jejím programu se ve Šternberku hodně mluví. „Vždycky sem někdo přijde, potykáme si, skamarádíme se… Je to fajn, poznal jsem díky tomu hodně nových lidí,“ říká francouzský umělec. „Byla jsem tu na třech vernisážích a všechny byly skvělé… a přitom jiné,“ popisuje svoje dojmy Radka Lehečková, která má proti galerii knihkupectví. „Všechny ty akce měly jedno společné – spojují dohromady lidi, které baví podobné věci, umělce a taky jejich zákazníky. Se skleničkou vína je setkávání s lidmi z města, kde žijeme, snadné a příjemné.“

Umění jako experiment
A jaký je Vincent jako umělec? „Rád a často experimentuji s různými technikami, mé obrazy jsou většinou velké a prostorné.“ Jen pro představu – práce na obrazu o rozměru 1×2 metry mu trvá zhruba týden intenzivní práce, ale stejně jako u jakékoli jiné tvůrčí práce se nedá říct, že je to pravidlo. Svá díla si doma nevystavuje, visí tu obrazy jeho kamarádů. „Měl jsem vlastní ateliér i ve Francii. Vždycky jsem se pár měsíců živil jako scénograf a pár měsíců maloval.“ Tři roky pracoval jako stolař: „Bavilo mě pracovat se starým nábytkem, restaurovat jej,“ říká a dodává, že v době, kdy se nábytkem zabýval, bohužel neměl tolik práce, aby se dalo živit výhradně jen tím. Současně tedy kreslil i dělal grafiku.

S lidmi i bez lidí
Na otázku, zda je spíše umělec-bohém, nebo umělec-samotář, odpovídá: „Asi obojí. Jsem rád mezi lidmi, ale někdy i sám.“ Když mluvíme o experimentování, nelze se nezeptat, jaký umělecký experiment momentálně plánuje: „Mám v hlavě jednu takovou kombinovanou techniku. Rád bych vyšíval na plátno. Chci k tomu použít stará prostěradla, na nichž jsou různé výšivky, třeba monogramy nebo nějaké zajímavé motivy. Ty výšivky pak doplním malbou. Tato technika je ale hodně časově náročná, uvidíme, jak to dopadne…“ Zároveň také pracuje na lepší propagaci své práce: pomalu vznikají nové webové stránky s e-shopem, ve kterém si bude kdokoli odkudkoli moci obrazy Vincenta Chigniera koupit. Pokud byste tedy ve svém interiéru rádi přivítali kus experimentální Francie, brzy budete mít možnost.

Monika Valentová
Foto: autorka

Partneři

JUDr. František Talián - "Fortuna"

Naše rodina

Ostrovní 30
110 00, Praha 1

telefon: +420 224 932 034
fax: +420 224 932 034
email: rodina@rodinaonline.cz

IČO: 15095568
DIČ: CZ480307270

Website Security Test